SPÁNEK JAKO TERAPIE BOLESTI: CO ŘÍKÁ MODERNÍ NEUROFYZIOLOGIE
SPÁNEK JAKO TERAPIE BOLESTI: CO ŘÍKÁ MODERNÍ NEUROFYZIOLOGIE
Autor: Mgr. Martina Pohludková (Minksová), fyzioterapeutka
Bolest zad, krční páteře, hlavy nebo celého pohybového aparátu patří mezi nejčastější důvody návštěvy fyzioterapeuta či lékaře. Většina lidí automaticky hledá příčinu v přetížených svalech, špatném držení těla nebo degenerativních změnách na páteři. Moderní neurofyziologie však v posledních dvou desetiletích ukazuje, že jeden z nejvýznamnějších „léků“ na bolest nemusíme hledat v ordinaci ani v lékárně, ale ve vlastní ložnici.
Stále více kvalitních vědeckých studií potvrzuje, že spánek není pouhou pasivní formou odpočinku, ale aktivní biologickou terapií, která přímo ovlivňuje vznik, intenzitu i chronifikaci bolesti.
Zjednodušeně řečeno: kvalita našeho spánku rozhoduje o tom, jak citlivě bude náš mozek bolest vnímat následující den.
Dnes již víme, že bolest není pouze signálem poškozené tkáně. Je výsledkem velmi složité spolupráce mozku, nervové soustavy, imunitního systému, hormonů a psychiky. A právě během spánku se tento systém každý den „resetuje“.
Pokud k tomuto resetu nedojde, nervová soustava se postupně dostává do stavu chronického přetížení.
BOLEST NEVZNIKÁ POUZE V MÍSTĚ PORANĚNÍ
Moderní neurovědy zásadně změnily naše chápání bolesti. Ještě před několika desítkami let převládal názor, že bolest přímo odpovídá rozsahu poškození tkáně. Dnes víme, že tomu tak často není.
Mozek neustále vyhodnocuje obrovské množství informací:
- stav svalů, kloubů a vazů,
- kvalitu spánku,
- aktuální úroveň stresu,
- hormonální rovnováhu,
- míru únavy,
- předchozí zkušenosti s bolestí,
- emoce a psychickou zátěž.
Teprve na základě těchto dat rozhodne, zda vyvolá ochrannou reakci, kterou vnímáme jako bolest. Bolest tedy není selháním organismu. Je to ochranný mechanismus, jehož hlavním úkolem je zajistit naše přežití. Právě proto mohou dva lidé se stejným nálezem na magnetické rezonanci prožívat zcela odlišnou intenzitu obtíží.
CO SE BĚHEM SPÁNKU DĚJE S NERVOVOU SOUSTAVOU?
Spánek je jedním z biologicky nejaktivnějších procesů v lidském těle. Během něj probíhá několik zásadních mechanismů.
1. Mozek reguluje citlivost systému bolesti
Náš organismus disponuje vlastním systémem tlumení bolesti, kterému říkáme descendentní inhibiční systém. Jedná se o síť nervových drah propojujících mozkovou kůru, limbický systém, mozkový kmen a míchu. Jejich úkolem je filtrovat přicházející bolestivé podněty. Pokud fungují správně, mozek dokáže část informací utlumit ještě předtím, než si je uvědomíme. Chronický nedostatek spánku však tento mechanismus významně oslabuje. Mozek pak začne propouštět mnohem více bolestivých signálů. Výsledkem je zvýšená citlivost organismu.
2. Snižuje se zánětlivá aktivita organismu
Nedostatek spánku zvyšuje produkci prozánětlivých látek, zejména:
- interleukinu-6 (IL-6),
- tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α),
- C-reaktivního proteinu (CRP).
Tyto látky zvyšují dráždivost nervových zakončení a podporují vznik dlouhodobé bolesti.
Kvalitní spánek naopak pomáhá zánětlivé procesy regulovat.
3. Probíhá regenerace mozkových struktur
Během hlubokého spánku dochází k obnově neuronálních spojení. Aktivuje se takzvaný glymfatický systém, který funguje jako čisticí mechanismus mozku. Odstraňuje metabolické odpadní látky, které se během dne nahromadily. Pokles kvality spánku znamená horší regeneraci mozku a vyšší únavu nervové soustavy.
JEDINÁ ŠPATNÁ NOC DOKÁŽE ZVÝŠIT BOLEST
Možná jste si někdy všimli, že po probdělé noci vás bolí celé tělo. Nejde o náhodu.
Výzkumy ukazují, že již po jedné noci omezeného spánku dochází k:
- poklesu tolerance bolesti,
- zvýšení citlivosti na tlak,
- zvýšení svalového napětí,
- horšímu zvládání stresu,
- vyšší emoční reaktivitě.
Mozek začne fungovat v takzvaném ochranném režimu. Organismus se stává ostražitějším a citlivějším vůči jakémukoliv potenciálnímu nebezpečí. Bolest je pak jedním z prvních projevů této obranné strategie.
PROČ VZNIKÁ ZAČAROVANÝ KRUH BOLESTI A NESPAVOSTI?
Bolest a spánek spolu vytvářejí obousměrný vztah.
Bolest zhoršuje spánek.
Špatný spánek následně bolest zesiluje.
Vzniká bludný kruh:
Bolest → horší usínání → častější probouzení → nedostatečná regenerace → vyšší citlivost nervové soustavy → větší bolest → ještě horší spánek
Pokud tento cyklus trvá týdny nebo měsíce, může dojít k rozvoji chronické bolesti.
Právě proto odborné společnosti dnes považují léčbu spánku za jednu ze základních součástí terapie chronických bolestivých stavů.
PROČ NESTAČÍ POUZE CVIČIT?
Ve fyzioterapeutické praxi se s tím setkáváme velmi často. Pacient pravidelně cvičí, dodržuje doporučení, ale obtíže se nelepší. Důvod bývá jednoduchý.
Pokud nervová soustava dlouhodobě neodpočívá, samotné cvičení problém nevyřeší. Organismus totiž nevnímá pohyb pouze jako léčbu, ale také jako další zátěž. Přetížený nervový systém pak nemusí mít dostatečnou kapacitu na adaptaci. Proto dnes moderní fyzioterapie pracuje komplexně. Neřeší pouze svaly a klouby, ale celý biologický systém člověka.
Další články Mgr. Martiny Pohludkové (Minksové)
Zobrazit všechny odborné články o zdravém spánku
